|
|
Rozpoznávání řeči pro vybrané jazyky
Schmitt, Jan ; Karafiát, Martin (oponent) ; Janda, Miloš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá rozpoznáváním spojité řeči pro trojici jazyků bulharštinu, chorvatštinu a švédštinu. Zpráva popisuje základy zpracování a rozpoznávání řeči, tvorbu akustických modelů pomocí skrytých Markovových modelů a směsi gaussovských rozložení a použití těchto technik pro rozpoznávání řeči v toolkitu Kaldi. Další součástí práce je postup přípravy dat pro toolkity pro rozpoznávání řeči HTK a Kaldi na základě dat z databáze GlobalPhone. V závěru jsou vytvořené modely otestovány pomocí testovacích dat a porovnány výsledky z jednotlivých modelů.
|
|
|
Purismy Aleksandra Teodorova-Balana
Pavlova, Tsanka ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Nisheva Nikolova, Bozhana (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na jednu z nejvýznamnějších osobností bulharské jazykovědy, Aleksandra Teodorova Balana (1859-1959) a na jeho postoj k puristickým tendencím v bulharském jazyce. Cílem této práce je popsat jeho názory na čistotu jazyka a kritéria jazykové správnosti a zejména pokusy o ovlivňování spisovného úzu. Práce se také zabývá vlivem českého akademického prostředí na Balanovu jazykovědnou činnost.
|
|
|
Souhra nominačních tendencí v jazyce masových médií. Případ analytických adjektiv
Vačkov, Veselin ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Rangelová, Albena (oponent) ; Uhlířová, Ludmila (oponent)
Disertační práce se věnuje výzkumu a teoretickému popisu celé škály nově vznikajících komplexních jmenných slovních tvarů a slovních spojení, jejichž nárůst přerůstající v sériovost je jedním z nejviditelnějších projevů dynamiky slovanských jazyků během posledních několika desetiletí. V centru pozornosti jsou tzv. analytická adjektiva, jež definujeme jako invariantní lexikální jednotky převážně cizího původu, jejichž slovnědruhové zařazení a přívlastkovou syntaktickou funkci nemanifestuje morfém, nýbrž slovosled. Odmítáme tezi, že se jedná o první složky kompozit, a zároveň zkoumáme celou řadu přechodových jevů a procesů. V širším plánu tato práce zkoumá jevy, jež testují hranici morfologie a syntaxe, slova a slovního spojení. Hlavním závěrem je, že se zvláště v případě bulharštiny konstituuje samostatná kategorie analytických adjektiv tím, že se z původně okrajového lexikálního jevu stal jev produktivní, gramatikalizovaný díky intenzivnímu přejímání lexikálních jednotek a konstrukcí (především z angličtiny) a jejich replikaci. Synchronní srovnání bulharštiny a češtiny umožňuje sledovat, jak dva geneticky příbuzné jazyky řeší své nominační potřeby v podobných jazykových situacích někdy stejně a někdy odlišně. Hledání příčin podobností a rozdílů vede k poznání jejich hlubších systémových a...
|
|
|
Purismy Aleksandra Teodorova-Balana
Pavlova, Tsanka ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Nisheva Nikolova, Bozhana (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na jednu z nejvýznamnějších osobností bulharské jazykovědy, Aleksandra Teodorova Balana (1859-1959) a na jeho postoj k puristickým tendencím v bulharském jazyce. Cílem této práce je popsat jeho názory na čistotu jazyka a kritéria jazykové správnosti a zejména pokusy o ovlivňování spisovného úzu. Práce se také zabývá vlivem českého akademického prostředí na Balanovu jazykovědnou činnost.
|
|
|
Jazyková analýza Skopského apoštolu
Pilát, Štefan ; Ribarova, Zdena (vedoucí práce) ; Bláhová, Emílie (oponent) ; Vepřek, Miroslav (oponent)
Jazyková analýza Skopského apoštolu Štefan Pilát Skopský apoštol (Skop) je makedonská církevněslovanská památka obsahující krátký apoš- tolář (praxapoštol). Písařský zápis na jeho poslední straně klade vznik rukopisu do roku 1313 ve městě Skopje, a proto Skop řadíme k okruhu severomakedonských památek. Úkolem před- ložené práce bylo zhodnotit Skop z hlediska jeho paleografických, pravopisných a hlásko- slovných rysů a jeho morfologických a syntaktických zvláštností. Zjištěná fakta jsme dále srovnávali se stavem dalších severomakedonských rukopisů a písemných tradic školy ochrid- ské, preslavské, trnovské a rašské. Naším cílem bylo též zhodnotit, do jaké míry mohlo být přijímání jednotlivých písařských norem ovlivněno severomakedonskou nářeční situací, a též identifikovat nářeční prvky pronikající do textu Skop. Došli jsme k závěru, že Skop, ačkoliv náleží k okruhu severomakedonských památek a odrážejí se v něm poměrně jasné stopy seve- romakedonského nářečí, zůstává zejména v oblasti paleografie, pravopisu a hláskosloví v konzervativních pozicích, které jsou typické spíše pro starší písemné tradice školy ochrid- ské. Na druhou stranu však Skop se značnou důsledností zvláště v apoštolních perikopách přijímá normované užití plného repertoáru prejotovaných vokálů, což je norma s největší...
|
|
|
Souhra nominačních tendencí v jazyce masových médií. Případ analytických adjektiv
Vačkov, Veselin ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Rangelová, Albena (oponent) ; Uhlířová, Ludmila (oponent)
Disertační práce se věnuje výzkumu a teoretickému popisu celé škály nově vznikajících komplexních jmenných slovních tvarů a slovních spojení, jejichž nárůst přerůstající v sériovost je jedním z nejviditelnějších projevů dynamiky slovanských jazyků během posledních několika desetiletí. V centru pozornosti jsou tzv. analytická adjektiva, jež definujeme jako invariantní lexikální jednotky převážně cizího původu, jejichž slovnědruhové zařazení a přívlastkovou syntaktickou funkci nemanifestuje morfém, nýbrž slovosled. Odmítáme tezi, že se jedná o první složky kompozit, a zároveň zkoumáme celou řadu přechodových jevů a procesů. V širším plánu tato práce zkoumá jevy, jež testují hranici morfologie a syntaxe, slova a slovního spojení. Hlavním závěrem je, že se zvláště v případě bulharštiny konstituuje samostatná kategorie analytických adjektiv tím, že se z původně okrajového lexikálního jevu stal jev produktivní, gramatikalizovaný díky intenzivnímu přejímání lexikálních jednotek a konstrukcí (především z angličtiny) a jejich replikaci. Synchronní srovnání bulharštiny a češtiny umožňuje sledovat, jak dva geneticky příbuzné jazyky řeší své nominační potřeby v podobných jazykových situacích někdy stejně a někdy odlišně. Hledání příčin podobností a rozdílů vede k poznání jejich hlubších systémových a...
|
|
| |
|
|
Galicismy v bulharštině v první polovině 20. století
Georgievová, Jana ; Gladkova, Hana (vedoucí práce) ; Nisheva Nikolova, Bozhana (oponent)
Diachronní výzkum porovnávající francouzské lexikální přejímky v bulharštině 1. poloviny 20. století na základě materiálu slovníku cizích slov Stefana Mladenova Речник на чуждите думи в българския език с обяснения за происхода и състава им (1932) a soudobého slovníku Речник на чуждите думи в българския език (PERNIŠKA 2007). Tato slova jsou porovnána z hlediska lexikálního, sémantického, fonetického a morfologického. Výsledky práce ukazují postavení francouzštiny v bulharské společnosti, vývoj bulharské lexikografie a formální zařazení těchto přejímek do bulharského jazykového systému. Práce také shrnuje dosavadní bádání o vlivu francouzštiny v bulharském prostředí.
|
|
|
Rozpoznávání řeči pro vybrané jazyky
Schmitt, Jan ; Karafiát, Martin (oponent) ; Janda, Miloš (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá rozpoznáváním spojité řeči pro trojici jazyků bulharštinu, chorvatštinu a švédštinu. Zpráva popisuje základy zpracování a rozpoznávání řeči, tvorbu akustických modelů pomocí skrytých Markovových modelů a směsi gaussovských rozložení a použití těchto technik pro rozpoznávání řeči v toolkitu Kaldi. Další součástí práce je postup přípravy dat pro toolkity pro rozpoznávání řeči HTK a Kaldi na základě dat z databáze GlobalPhone. V závěru jsou vytvořené modely otestovány pomocí testovacích dat a porovnány výsledky z jednotlivých modelů.
|
host ::
RSS.